Koníc,pesanové a ostatní zvířátka

ZBARVENÍ KONÍ

Příčina rozličného zbarvení srsti koní spočívá v individuální genetické výbavě. Kůň má 32 párů chromozomů s mnoha geny, což umožňuje tisíce barevných kombinací. Pro některá plemena má zbarvení prvořadý význam, i když se všechny chovatelské společnosti opírají o taková hlediska, jako je správná stavba těla a pohyby.
A teď už k samotným barevným odstínům:

Hnědák

• základní barva srsti je hnědá, světle hnědá, tmavě hnědá až černá. Hříva, ocas a spodky končetin jsou vždy černé. Kolem huby a ve slabinách musí mít černý hnědák hnědou srst, jinak by to byl vraník.
  
  

  Hnědák

  Světlý hnědák

  Rezavý hnědák

  
  

  Tmavý hnědák

  Černý hnědák

  
  Vraník
  

• má po celém těle černou srst různých odstínů. Kůže vraníka je tmavošedá.
  
  

  Vraník

  
  Ryzák
  

• má po celém těle ryzou srst různých odstínů. Může být ryzák světlý, tmavý, černý či červenavý.

• hříva, ocas a spodky končetin mají stejnou barvu jako ostatní srst, nikdy ne černé.
  
  

  Ryzák

  Červenavý ryzák

  Tmavý ryzák

  
  Izabela (Palomino)
  

• barva srsti je žlutá, nažloutlá až bílá. Hříva, ocas a spodky končetin jsou stejné barvy jako srst, nikdy ne černé.
  
  

  Palomino

  
  Plavák
  

• má žluté chlupy na černé kůži. Podmínkou je černá hříva, černý ocas a černé spodky končetin, někdy i úhoří pruh.

• může být světlý, tmavý, šedý (myšák)
  
  

  Plavák

  
  Strakoš
  

• má nepravidelně rozložené plochy srsti bílé s jinými barvami.

• rozeznáváme strakoše červeného, hnědého a černého
  
  

  Strakáč

  
  Grošák
  

• po těle má kroužky tmavých chlupů na šedém podkladu, které ale s věkem obvykle mizí.
  
  

  Grošák

  
  Albín
  

• má nepigmentovanou kůži, bílou srst, oko červené nebo modré, kopyto světlé (nepigmentované). Albín se rodí bílý.
  
  
  Bělouš
  

• srst je bílá nebo částečně bílá na tmavošedé kůži.

• rozlišujeme bělouše vybělujícího a nevybělujícího
  
  Vybělující
  

• rodí se jako černí nebo tmavě hnědí. Nejdříve vyběluje hlava okolo huby, očních důlků, dále slabiny, poté krk a ostatní tělo až je srst úplně bílá na celém těle. Někteří nevybělují úplně. Vznikne bělouš medový, žlutý, šedý (pstružák), tmavošedý, smíšený a černý.
  
  

  Bělouš

  Pstružák

  
  Nevybělující
  

• s jakou barvou se narodí, taková jim zůstane do konce života. Bílá barva převládá, ale hlava je vždy tmavá.
  

  Rozeznáváme 3 druhy nevybělujících běloušů:	červený bělouš
  	hnědý bělouš
  	mourek

• červený bělouš - hřívu, ocas a spodky končetin má jako ryzák, ale bílá barva převládá

• hnědý bělouš - vypadá jako hnědák, ale prokvétá bílá barva, která převládá

• mourek - vypadá jako vraník, bílá převládá

• skvrnitý bělouš (hermelín) - má na bílé srsti po celém těle pravidelně roztroušeny skvrny různých barev až do velikosti dlaně
  
  

  Hnědý bělouš

  Mourek

  Skvrnitý bělouš

  
  

  
  VROZENÉ ODCHYLKY OD TYPICKÉHO ZBARVENÍ

  
  Prokvetlost srsti
  

• je to přítomnost bílých chlupů mezi barevnou srstí. Popisujeme podle množství bílých chlupů a jejich rozmístění, např. řídce prokvetlý nebo hustě prokvetlý, prokvetlý na zádi, ve slabině apod. V žádném případě nesmí množství bílých chlupů v srsti převládat, protože v takovém případě hovoříme o bělouši vybělujícím.
  
  Grošování
  

• je zvláštní vlastnost barvy, která je podmíněna rozvětvením krevních kapilár pod kůží nebo větším či menším ukládáním pigmentu v kůži nebo srsti. Vyskytuje se nejčastěji u běloušů, ale může být i u jiných barev. Bývá příznakem dobré výživy, zdravotního stavu a ošetřování.
  
  Tečkovitost
  

• je dána výskytem jinobarevných teček na těle běloušů.

• rozeznáváme červeně tečkované (pstružáci) a hnědě tečkované (mušáci)
  
  Skvrnitost
  

• je zvláštní vlastnost barvy běloušů, kteří mají po celém těle nepravidelně roztroušeny pravidelné skvrny. Podle barvy skvrn rozeznáváme červeně skvrnitého bělouše, hnědě skvrnitého bělouše a černě skvrnitého bělouše.
  
  Mohamedovy nebo eclipsovy skvrny
  

• jsou to tmavé skvrny na zádi, plecích, krku nebo prsou hlavně ryzáků.